Náhorní plošinou Jizerských hor
Kořenov / Turistické trasy, naučné stezky
Českopolský výlet přes centrální část Jizerských hor.
Smědava je název oblasti kolem stejnojmenné horské chaty ve výšce 847 m. n. m. Toto sedlo pod Smědavskou horou je vrcholem jediné silnice protínající Jizerské hory a propojující Bílý Potok a Desnou (sezónně otevřena). Smědava je místem soutoku řek Bílé, Černé a Hnědé Smědé. Oblast byla založena patrně na začátku 19. století dřevaři, uhlíři a pastevci skotu. Během mariánských poutí ji míjeli poutníci z Tanvaldu, jejichž cíl představovaly nedaleké Hejnice. Zároveň zde bývala i strážnice pro celníky. První turistická chata byla postavena 1841, vyhořela v roce 1932. Současná chata byla postavena v roce 1935 podle návrhu architekta Františka Zajdla. Smědava je oblíbeným výchozím místem pro pěší turisty, cyklisty i lyžaře.
Malebná osada Jizerka je nejvýše položenou osadou Jizerských hor (861 m.n.m.). Poprvé je uváděna jako odlehlé obydlí českých čihadlářů a ptáčníků v roce 1539, zároveň byla osada známa jako naleziště polodrahokamů v Safírovém potoce, jeden z druhů – ilmelit, byl pojmenován „iserin“ podle zdejšího místa nálezu. V roce 1828 zde založil sklář J.V. Riedel sklářskou huť na výrobu tyčí a dutého skla, jejíž rozvaliny jsou dosud patrné. V roce 1866 byla postavená druhá huť, která byla v provozu do roku 1911, dnes je z budovy penzion. Osada Jizerka je významnou turistickou křižovatkou. Od května do října lze v budově bývalé školy navštívit Muzeum Jizerských hor, které je rozděleno do 4 expozic – Jizerky za starých časů (o historii osídlení), dějiny sklářské výroby, příroda Jizerských hor a novodobé fotografie. Nedaleko se nachází i legendární Hnojový dům dobrodruha Gustava Ginzela (po požáru zrekonstruovaný), národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky (veřejnosti přístupná) či přírodní rezervace Rybí loučky a Černá jezírka.
Velká Jizerská louka je dnes územím takřka bez přítomnosti člověka. Donedávna však na polské straně hranice stála obec Velká Jizera (Gross Iser). V poreformačním období po Bílé hoře byla česko – slezská hranice zároveň hranicí náboženskou a při tvrdé rekatolizaci se toto opuštěné území stalo útočištěm pro několik německy mluvících uprchlíků z českých zemí. Osada i ve zdejších extrémně tvrdých podmínkách prosperovala a v první polovině dvacátého století čítala více než čtyři desítky usedlostí. Konec druhé světové války však znamenal také konec Velké Jizery. Obyvatelé byli odsunuti do Německa a domy na hraniční čáře byly v letech 1953-56 zbourány polskou armádou. Do dneška zde mezi zarůstajícími pozůstatky základů zůstal pouze objekt nové školy, který je využíván jako turistická chata – chata Gorzystow. Na Velké Jizerské louce je rašeliniště a celá oblast je soubor vrchovišť, svahových rašelinišť, podmáčených smrčin, porostů kleče a luk kolem ve střední Evropě unikátního horského toku meandrující Jizery. Návštěva polské strany je však možná a nabídne turistům dostatek poučení a podnětů - navazuje zde přírodní rezervace Torfowiska Doliny Izery.
Vysokohorská louka ve výšce 965 m .n.m. Osada zde byla založena již v 18. století při kácení lesa, obyvatelé byli hlavně dřevorubci. V 19. Století byla oblíbeným místem lázeňských návštěvníků Swieradowa Zdroje.
Stóg Izerski je vrchol nacházející se v polské části Jizerských hor. Po zchátrání dřevěné věže byla na vrcholu postavena retranslační věž. Ze Swierodowa Zdróje byla na vrchol zprovozněna kabinová lanovka. Pod vrcholem se nachází horská chata Schronisko z roku 1924.
Vrch Smrk (1124m) je nejvyšším místem české části Jizerských hor. Nese jméno po mohutném smrku, který rostl poblíž vrcholu, ale v roce byl 1790 vyvrácen bouří. Smrk býval odpradávna místem, kde se stýkaly hranice tří zemí: Čech, Horní Lužice a Dolního Slezska. Již od roku 1892 stála na vrcholu 25 m vysoká dřevěná rozhledna. Zničila ji až válečná doba a torzo věže se definitivně zřítilo počátkem padesátých let dvacátého století. Nová železná rozhledna byla postavena v roce 2003 dle návrhů architekta Jana Dudy.
Tišina je název skalní skupiny a přírodní rezervace na jihozápadním úbočí Smrku. Do roku 1945 nesla lokalita poměrně neobvyklé německé jméno Kalmrich. Oblast je často vyhledávaná horolezci. Mezi nejznámější skalní útvary patří Kauschkova věž, Trojčata, Věž grálu či Hajný.
Předěl je významnou křižovatkou pěti cest v severní části Jizerských hor a nachází pod vrchem Plochý (známé vrcholové rašeliniště s řadou chráněných druhů). Předěl získal jméno podle své polohy na rozvodí mezi Baltským a Severním mořem; vody odsud stékají na jedné straně do Jizery a na opačné straně do Smědé.
MIKROREGION TANVALDSKA Palackého 359, 468 41 Tanvald
MěÚ Smržovka náměstí T. G. Masaryka 600, 468 51 Smržovka (1. patro)
