Kolem Protržené přehrady

Josefův Důl
Obec Josefův Důl leží v údolí horního toku řeky Kamenice. Dalšími obcemi patřícími pod Josefův Důl jsou: Karlov, Antonínov a Dolní Maxov. Vznik obce Josefův Důl se datuje rokem 1701. Název vznikl podle jména syna majitele panství, Karla Josefa Desfourse, který se v tomto roce narodil. Z kulturních památek se zde nachází například zámeček, který byl sídlem hrabat Des Fours Walderode, dále kostel Proměnění Páně – jednolodní pseudogotický kostel z let 1862–1865, budova fary z roku 1862 a renesanční budova školy z roku 1879. V okolí se nachází řada chat a usedlostí, které jsou dokladem místní lidové architektury. Josefův důl má velmi starou sklářskou tradici. První, tzv. Zenkerova huť byla v Josefově dole postavena již v 17. století. Později huť vlastnil sklář Kittel a v roce 1753 ji koupili Riedelové. V roce 1910 byla huť stržena a na jejím místě byla postavena sklárna. Údolí vévodí Josefodolská přehrada, největší údolní nádrž Jizerských hor. Obcí protékají dvě říčky. Kamenice je nejvýznamnějším přítokem Jizery v Jizerských horách, její délka je 36 km. Jedlová je horská říčka protékající přírodní rezervací Jedlový důl. Je to řeka s kamenitým řečištěm a spoustou peřejí a vodopádů.

ležící v nadmořské výšce 843 m n. m. jsou dodnes oblíbeným cílem turistů. Jedná se o pasteveckou enklávu krkonošského typu na Mariánskohorském hřebeni. Založena byla v roce 1705 a až do minulého století byla nazývána Fritzovy boudy. Dnes jsou zde čtyři horské chalupy a nově postavená služebna Správy chráněné krajinné oblasti Jizerských hor.

Protržená přehrada
Přehrada na řece Bílé Desné leží u obce Desná, v nadmořské výšce 806 m. n. Její stavba byla dokončena v roce 1915, ale hned v září následujícího roku došlo k jejímu protržení. Povodňová vlna způsobila nejen obrovské materiální škody, ale vyžádala si i 65 lidských životů. Jedná se o unikátní zbytky protržené přehrady, jejíž nevhodná technologie stavby po katastrofě sloužila pro bezpečnější výpočty dalších přehradních konstrukcí, budovaných po roce 1916. Dodnes se z hráze dochovala šoupátková věž, zbytky hráze a podzemní štola, kterou se odváděla voda do sousední nádrže Souš.

Na Kneipě
Kiosek Na Kneipě stojí na křižovatce turistických cest na úpatí hory Jizery u rezervace Klečové louky. Německé jméno křižovatka dostala podle bývalé dřevorubecké chaty. Z vrcholových rašelinišť Na Knajpě odtékají vody do čtyř stran a dvou moří (Severní, Baltské). Spolu s rašeliništěm na Quarre se jedná o jediné vrcholové rašeliniště v Jizerských horách. Křižovatka Na Kneipě je známá mezi turisty zejména pro svůj kiosek typického zkoseného tvaru. Za ním se v kopci nachází chráněné rašeliniště s hustým porostem zakrslých smrků s kaskádovitými jezírky. Poblíž je také známý trojúhelníkovitý pomníček, připomínající Viktora Gacka, zavražděného zde v roce 1927 patrně zlodějem.

U Čihadel
Rašeliniště na Čihadle je jedno z nejznámějších jizerskohorských rašelinišť, chráněné od roku 1960. Nachází se v mělkém sedle (975 m) přesně na rozvodí Baltského a Severního moře, z rašeliniště vytéká jeden z přítoků Černého potoka (k severu) a říčka Jedlová (k jihu). Jméno dostalo podle čihařů, kteří zde lapali ptáky na tahu.

Kristiánov
V polovině 70. let 18. století nechal sklářský podnikatel J. L. Riedel postavit v jizerskohorském Kristiánově sklárnu. Kolem ní postupně vznikala osada, kterou tvořil panský dům, několik chalup sklářů a dále kaple, hřbitov a škola. Do dnešních dnů zůstala na Kristiánově zachována jen Liščí bouda pojmenována podle bývalého skláře Fuchse, kterou od roku 1964 spravuje Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Expozice „Sklářská osada Kristiánov“ v letní sezoně přibližuje to nejdůležitější z historie osady, podrobnosti o jednotlivých, dnes již neexistujících, budovách a jejich obyvatelích. Seznamuje také s typickými výrobky zdejší sklárny. Stěžejním exponátem je trojrozměrný model celé osady Kristiánov v době její největší slávy. V podkroví je interaktivní herna pro děti a v přízemí posezení u kachlových kamen s možností občerstvení a drobného prodeje upomínkových předmětů. Na jediný den v roce se na Kristiánov vrací výroba skla a bižuterie - každou první sobotu v září Kristiánov ožívá Sklářskou slavností.