Černostudničním hřebenem na Terezínku

Smržovka / Turistické trasy, naučné stezky

Adresa

Smržovka, 46851

Telefon
420483382286

Mobilní telefon
420720513147

Příjemná hřebenová vycházka lemovaná lesy a mnoha skalami. Cestou je možné se občerstvit v chatě na Černé studnici nebo v sedle Berany.

Smržovka - U Tří lip (2,5 km) - pramen Nisy (2,7 km) - červené značení (3,5 km) - Černá studnice (po červeném značení 5 km) - Berany, sedlo (6,5 km) - Vrchůra (8,5 km) - Muchov (10 km) - Terezínka (11 km) - Tanvald, ŽST, BUS (13 km).
Vlakem zpátky do Smržovky.
Celková délka trasy 13 km.

Ze smržovského náměstí T. G. Masaryka půjdeme po zelených značkách kolem lesoparku u Parkhotelu až k pramenu Nisy.

Po návratu na silnici se vydáme doleva a zakrátko dojdeme na křižovatku. Překročíme hlavní silnici a po místní komunikaci stoupáme až dosáhneme vrcholu Černé studnice.

Již v roce 1885 vybudovali na zdejších skalkách členové jabloneckého odboru Německého horského spolku dvě vyhlídkové plošiny.

Zájem výletníků o Černou studnici však stále rostl, a proto horský spolek zahájil v roce 1904 výstavbu kamenné, 26 metrů vysoké rozhledny s přilehlou turistickou chatou. Když 14. srpna 1905 vyhlídkovou věž otevírali, přišlo se sem podívat na 6000 lidí! Stavbě rozhledny musela ustoupit i jedna ze dvou vyhlídkových skal, druhá stojí dodnes na křižovatce cest.

Hřebenovou cestu turisté vyznačili červenými značkami. Ty směřují od rozhledny pohodlně k sedlu Berany. Cestou do sedla spatříme vpravo bizarní útvary Čertových kamenů, z nichž nejnápadnější se jmenuje Kladívko (nebo také Kačenka). Za sedlem Berany cesta nejprve stoupá k vrcholu Pustina, kde byla v roce 2003 postavena další z telekomunikačních věží. Zvlněným terénem pak přijdeme k charakteristické skalce zvané Buchta. Říká se tak dvěma balvanům vlevo u cesty, které vytvářejí úzkou skalní bránu, na jejímž úpatí je vytesán letopočet 1888. Brzy poté přijdeme k osamělému stavení v sedle Vrchůra.

Také další průběh hřebenové cesty je lemován množstvím skalek, přičemž další byly již ve vzdálenější minulosti rozlámány a použity coby stavební materiál. Před krátkým stoupáním na vrchol Muchova se ocitneme v mělkém sedle (křižovatka se žlutými značkami). V letech 1924 - 1937 tady stávala horská chata, vybudovaná odborem Klubu československých turistů ve Velkých Hamrech. V roce 1937 k ní však přiletěl červený kohout a od té doby tady zůstaly jen zarostlé základy. Vrchol Muchova již po několik desetiletí poněkud hyzdí telekomunikační zařízení, ovšem zajímavý rozhled do údolí Kamenice a k Jizerským horám zůstal zachován.

Projdeme ještě rozsedlinou Skalní brány a před námi je další z pozoruhodností Černostudničního hřebene - vyhlídka Terezínka. Již v roce 1853 tady nechal vídeňský průmyslník a majitel tanvaldské přádelny Johann Mayer vybudovat mohutnou podezdívku ze stovek žulových kvádrů, na jejíž koruně vznikla rozsáhlá plošina. Pro bezpečnost návštěvníků byla obehnána masivním kamenným zábradlím a pro případ náhlé nepohody zde bylo postaveno i jednoduché přístřeší. V názvu vyhlídky zvěčnil Mayer jméno své manželky, když ji pojmenoval Theresienhöhe, tedy Terezina výšina.

Do Tanvaldu je to odtud, co by kamenem dohodil. Do Smržovky se lze vrátit vlakem nebo autobusem.