Historické dědictví

aneb bez minulosti nebylo by přítomnosti

V 19. a 20. století byl zdejší kraj právem považován za jednu z nejprůmyslovějších oblastí republiky. Rozvíjel se zde hlavně sklářský a textilní průmysl, pozadu nebylo ani strojírenství. Tuto dobu nám dnes už připomínají jen prázdné továrny, které často můžeme řadit ke skvostům industriální architektury.

Slávu jizerskohorského sklářství založilo lesní bohatství Jizerských hor

Dřevo bylo dostupná surovina a bylo používáno jako palivo ve sklářských hutích. První historicky doložená zmínka o sklářské huti ve Sklenařicích je již z roku 1376. V Josefově Dole se pracovalo od roku 1687 v Zenknerově huti. Druhá nejstarší fungující sklárna v Čechách je v Harrachově. Byla založena již před rokem 1712 a tradiční způsob ruční výroby se zde zachoval dodnes. Můžete se o tom sami přesvědčit při exkurzi do sklárny. Součástí prohlídky je i Minipivovar, kde se vaří kvasnicové pivo.

je součástí sklárny Novosad & syn. V prostorách bývalého Panského domu nalezneme ucelenou sbírku z produkce harrachovské sklárny. Tel.: 481 528 141, fax: 481 528 148, www.sklarnaharrachov.cz

V téže budově si návštěvníci mohou ve Skimuzeu prohlédnout lyže staré více než sto let a skokanskou výzbroj od padesátých let. www.harrachov.cz

Ve Smržovce se sklářská výroba rozvíjela v 17. a 18. století. V Desné v 1. pol. 19. století prosperovala sklářská huť pod vedením Josefa Riedla, v horské osadě Jizerka v roce 1827 postavil huť Franz Riedel. Další sklárna, postavená v roce 1867 Josefem Riedlem, stojí na Jizerce dodnes (slouží jako sportovní hala). Sklárna v Josefově Dole - Dolním Maxově byla postavena v roce 1879 pro Josefa Riedla. Budova stále stojí, ale chátrá.

připomíná „zlatou dobu" zdejšího sklářství. Byla postavena v roce 1895 podle vzoru severoitalských staveb. Vybudovat ji nechal sklářský magnát Josef Riedel ml. Kromě muzea je v ní také městská knihovna a kulturní a informační centrum. Tel.: 4830383 019, www.mesto-desna.cz

O rozvoj textilního průmyslu se jako výhodný energetický zdroj zasloužila voda

V kraji byly budovány náhony pro zařízení pohánějící v továrnách sklářské a textilní stroje, významnou roli sehrály malé vodní elektrárny.

První strojová přádelna bavlny byla postavena v roce 1828 v Tanvaldě. V mechanické tkalcovně se zde začalo pracovat v roce 1845, ve Smržovce v první přádelně v roce 1836. Na území Desné byly závody na výrobu vlněných, lněných a bavlněných textilií vybudovány kolem roku 1840. Ve stávkou proslavené továrně ve Velkých Hamrech - Svárově byl zahájen provoz v roce 1845, v Plavech v roce 1855. V Šumburku nad Desnou dal lidem práci v textilní továrně v roce 1857 i sklářský podnikatel Josef Riedel, v roce 1864 nechal postavit přádelnu také v Kořenově. V Josefově Dole - Dolním Maxově se od roku 1864 spřádal len, budovu za šest let odkoupil Josef Riedel a začal zde úspěšně tkát konopné provazy a lana.

Ve 2. polovině 19. století byla rozhodující část bavlnářské výroby v rakousko-uherské monarchii soustředěna na malém území v údolí řek Kamenice a Desná.

V lidové kultuře (a nejen v ní) se dochovalo mnoho technik zdobení textilií a práce s textilními vlákny. Ukázky těchto výrobků najdeme v etnografických expozicích téměř všech muzeí místní historie ve zdejším regionu. Stejně tak jako skleněné výrobky z dob starých i novějších.

v Zámečku na náměstí T.G. Masaryka dokumentuje historický vývoj města, připomíná místní průmysl (sklářství, textilní výroba) a významné osobnosti města.

Tel.: 483 369 325, www.smrzovka.cz

ve staré škole expozicí Stará tvář Jizerských hor seznamuje návštěvníky muzea s dějinami sklářské výroby, čižby a těžby nerostných kamenů. Tel.: 482 771 676, www.csopjizerka.cz

přibližuje historii obcí Josefův Důl, Antonínov, Dolní Maxov a Karlov a dobovými artefakty připomíná, že zde lidé pracovali ve sklářství, textilním průmyslu a zpracovávali dřevo. Tel.: 483 381 110, 483 381 096, www.josefuvdul.cz

nabízí k prohlídce přírodovědnou expozici, expozici řemesel zaměřenou na truhlářskou a tesařskou výrobu. Ve Skimuzeu rozsáhlou sbírku dokumentující počátky lyžování v Čechách i další dobové exponáty související s historií zimních sportů.

Tel.: 483 381 687, www.vila-schowanek.cz

K rozvoji průmyslu značnou měrou přispěla železnice

Na tanvaldské nádraží byla dopravována bavlna z Egypta, nerostné suroviny ze Slezska a uhlí z Pruska.

Železniční trať ze Železného Brodu do Tanvaldu byla postavena v letech 1870 - 75, trať z Liberce do Tanvaldu byla dokončena v roce 1894. V roce 1902 došlo k prodloužení tratě z Tanvaldu do Kořenova. Její úsek „Ozubnicová dráha Tanvald - Kořenov", tzv, Zubačka, je významná regionální technická památka.

je nejstrmější a jediná ozubnicová železnice v České republice. Na sedmi kilometrech překonává výškový rozdíl 235 metrů. V letech 1899 - 1902 muselo být postaveno pět viaduktů a proražen stejný počet tunelů. Nejdelší z nich, zvaný Polubenský, je se svou délkou 940 metrů nejdelším jednokolejným tunelem v ČR. Z původně 59 km dlouhé rakousko-pruské spojnice mezi Tanvaldem a polskou Sklarskou Porebou se zachovalo už jen 12 km.

V roce 1992 byla ozubnicová trať Tanvald-Kořenov-Harrachov a k ní patřící objekty prohlášeny Ministerstvem kultury za kulturní památku a při svých „nostalgických jízdách" se stala vyhledávanou atrakcí.

www.zubacka.cz

v nádražní budově láká k návštěvě expozicí zaměřenou hlavně na ozubnicovou trať Tanvald - Kořenov. Na její historii, zvláštnosti provozu a zde nasazovaná vozidla.

Tel.: 724 820 126, www.zubacka.cz

Aby mohla železniční trať z Liberce pokračovat až do Tanvaldu, byl ve Smržovce v roce 1894 dostavěn viadukt, na jehož stavbě se podíleli i zkušení mostaři a tuneláři z Itálie. Dnes patří mezi stavebně-technické památky.

www.smrzovka.cz

POZNEJME DĚJINY

Evangelický kostel v Kromnowě, který přetrval do naší doby, byl postaven roku 1802. Zdroje však dokládají, že vznikl na základech dřevěné stavby se skeletovou konstrukcí datované do roku 1744. Ta nebyla ale trvalá, a proto se o polovinu století později zdejší evangelická obec rozhodla postavit něco trvalejšího.

Do 2. světové války sloužil chrám věřícím, ale poválečné události způsobily, že německé obyvatelstvo evangelického vyznání muselo opustit Dolní Slezsko, na jeho místě se pak usadili Poláci z různých zákoutí Polska a světa. Většinou to byli katolíci. Proto přestal protestantský kostel plnit svou sakrální funkci a byl zapomenut. Od této doby stále více a více chátral.

Revitalizace evangelického kostela v Kromnowě započala existenci turistického produktu, který dnes – jako Jizerskohorská umělecká galerie (Artystyczna Galeria Izerska) – přitahuje lidi se zájmem o dějiny, milovníky sakrální architektury a všech druhů umění. Právě toto místo je dobré jako výchozí bod pro turistické putování po Jizerských horách. Aktivní odpočinek na turistických trasách a mimo ně lze tak spojit s poznáváním umění.

Dílna vitráží ANTONIÓW funguje od roku 1990 v Dolním Slezsku, nedaleko Jelení Hory a Sklářské Poruby ve vsi Antoniów, v malebném prostředí Jizerských hor. Je to rodinná autorská dílna. Prospívá inspiraci a vzniku neopakovatelných projektů, vitráže a lampy najdete již v mnoha zákoutích Polska a světa, např. v Německu, Francii, Holandsku, Spojených státech, Izraeli.

Beata Chlebowska a Marcin Chlebowski
Antoniów 17
58–512 Stara Kamienica
Tel. +48757543740
Mobil +48530567815, +48609705557
witrazeantoniow@interia.pl