Tanvaldsko

Turistické informace

Turistické informace pro návštěvníky mikroregionu

Navigace:  Titulní stránka -> Turistické informace
Zpět

Mariánskohorskou stopou

Albrechtice v Jizerských horách / Cyklotrasy, cyklobusy


Cyklovýlet do nejvýše položené osady v Jizerských horách a na královnu rozhleden.

Kořenov

Obec Kořenov leží na pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Rozkládá se v nadmořské výšce od 570 do 1025 m.n.m. Obec získala svůj název podle hory s kořeny. Vznikla v roce 1960 sloučením obcí Polubný, Příchovice, Jizerka a Rejdice. Obec Příchovice je poprvé uváděna v roce 1557 jako Przichowicze. V roce 1910 byla nakrátko přejmenována na Stepansruh na památku arcivévody Štěpána. Kořenov se rozkládá na území Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory a částí se dotýká i Krkonošského národního parku. Se svou s rozlohou téměř 56km² je největší horskou obcí u nás. Pro svoji strategickou polohu je Kořenov vyhledávaným rekreačním střediskem.

Horní Polubný

První zmínka o obci pochází ze 17. století, kdy patřilo k Semilskému panství. Tradiční obživou bylo spřádání a tkaní textilu, foukání a mačkání skla a výroba potaše. V 19. století zřídila firma Riedel v Dolním Polubném sklářskou huť. Dominantou Horního Polubného je jednolodní kostel sv. Jana Křtitele, který byl postaven v letech 1789 až 1793. U kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého.

Václavíkova studánka

Studánka stojí u základů bývalé chaty, která vyhořela. Studánka je spjata s číhadly na křivky, které jsou v kleci nenáročné, přítulné a odolné. V pověrách jizerskohorských horalů hrály důležitou úlohu - voda, ve které se křivka vykoupala, platila za léčivou. Dnes je na místě postavená nová turistická chata.

Jizerka

Malebná osada Jizerka je nejvýše položenou osadou Jizerských hor (861 m n.m.). Poprvé je uváděna jako odlehlé obydlí českých čihadlářů a ptáčníků v roce 1539, zároveň byla osada známa jako naleziště polodrahokamů v Safírovém potoce, jeden z druhů – ilmelit, byl pojmenován „iserin“ podle zdejšího místa nálezu. V roce 1828 zde založil sklář J.V. Riedel sklářskou huť na výrobu tyčí a dutého skla, jejíž rozvaliny jsou dosud patrné. V roce 1866 byla postavená druhá huť, která byla v provozu do roku 1911, dnes je z budovy penzion. Osada Jizerka je významnou turistickou křižovatkou. Od května do října lze v budově bývalé školy navštívit Muzeum Jizerských hor, které je rozděleno do 4 expozic – Jizerky za starých časů (o historii osídlení), dějiny sklářské výroby, příroda Jizerských hor a novodobé fotografie. Nedaleko se nachází i legendární Hnojový dům dobrodruha Gustava Ginzela (po požáru zrekonstruovaný), národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky (veřejnosti přístupná) či přírodní rezervace Rybí loučky a Černá jezírka.

Protržená přehrada

Přehrada na řece Bílé Desné leží u obce Desná, v nadmořské výšce 806 m. n. Její stavba byla dokončena v roce 1915, ale hned v září následujícího roku došlo k jejímu protržení. Povodňová vlna způsobila nejen obrovské materiální škody, ale vyžádala si i 65 lidských životů. Jedná se o unikátní zbytky protržené přehrady, jejíž nevhodná technologie stavby po katastrofě sloužila pro bezpečnější výpočty dalších přehradních konstrukcí, budovaných po roce 1916. Dodnes se z hráze dochovala šoupátková věž, zbytky hráze a podzemní štola, kterou se odváděla voda do sousední nádrže Souš.

Mariánskohorské boudy

Mariánskohorské boudy ležící v nadmořské výšce 843 m. n. m. jsou dodnes oblíbeným cílem turistů. Jedná se o pasteveckou enklávu krkonošského typu na Mariánskohorském hřebeni. Založena byla v roce 1705 a až do minulého století byla nazývána Fritzovy boudy. Dnes jsou zde čtyři horské chalupy a nově postavená služebna Správy chráněné krajinné oblasti Jizerských hor.

Albrechtice v Jizerských horách

Obec Albrechtice v Jizerských horách se nachází v údolí mezi horou Špičák a Mariánskou horou. Obec byla založena rodem Des Fours kolem roku 1670. Její jméno je odvozeno od dědice panství Smržovka, hraběte Albrechta Maxmiliána Antona. Kolem roku 1700 vznikla dceřinná osada Albrechtic Mariánská Hora. Pověst praví, že její jméno vzniklo podle sošky Panenky Marie, která byla nalezena při zakládání první usedlosti. V 19. století nastal v obci a jejím okolí rozmach sklářství. Hutě dodávaly sklářskou surovinu pro albrechtické a mariánskohorské brusírny. Před koncem 19. století patřily Albrechtice svou pověstí k místům s největším a nejkvalitnějším počtem brusičů na Jablonecku. Mezi zajímavosti obce patří mohutné mauzoleum s kopulí, které na albrechtickém hřbitově nechal postavit syn podnikatele Johanna Schowanka, zakladatele firmy na výrobu dřevěných perel a hraček.

Desná

Obec Desná v Jizerských horách byla založena v roce 1691 hrabětem Albrechtem Maxmiliánem Desfoursem a její dnešní podoba vznikla spojením několika malých osad. Rozkládá se v údolí kolem říček Bílá a Černá Desná a na okolních stráních. K významnému rozkvětu obce došlo v druhé polovině minulého století, kdy zde byly v provozu velmi známé lázně. Na jejich místě stojí dnes park, kterému vévodí architektonicky zajímavá Riedlova vila. Tu nechal roku 1895 postavit místní sklářský podnikatel Josef Riedl. V roce 1945 přišli do Desné noví osídlenci, v té době také došlo k dalšímu rozvoji sklářského a keramického průmyslu. Zajímavostí obce je římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1901, starokatolický kostel Nanebevstoupení Páněz roku 1890 a novogotická Riedlova hrobka z roku 1890, která patřila podnikateli Josefu Riedlovi, majiteli zdejší sklářské hutě.

Tanvald - Šumburk nad Desnou

Město Tanvald leží na pomezí Jizerských hor a Krkonoš, na soutoku řek Kamenice a Desná. První písemná zmínka o dřevařské osadě Tanvald pochází z poloviny 16. století, osada tehdy patřila pod obec Smržovku. Samostatně existuje Tanvald zhruba od začátku 17. století. Šumburk nad Desnou je dnes vnímán jako integrální součást Tanvaldu, na jeho území se nachází hlavní tanvaldské nádraží. Šumburk má podobně jako Tanvald počátky na začátku 17. století a jeho obyvatelé se zabývali zpracováním lnu, později i bavlny.

Příchovice

Příchovice patří mezi menší, ale útulné středisko turistiky na pomezí mezi Jizerkami a Krkonošemi. První písemná zmínka o huti v Rejdicích se objevila v roce 1577. Do roku 1848 patřily Příchovice k panství Semily. Obyvatelé se živili sklářstvím, domáckou výrobou příze a tkaním, dřevařstvím. Přehlédnout nelze novorománský trojlodní kostel sv. Víta, pocházející z let 1859 – 1862. Interiér je vyzdoben uměleckými předměty z 18. století.  V obci a okolí je několik soch, například sv. Jana Nepomuckého a několik dalších kapliček převážně z 19. století.

Štěpánka

Rozhledna Štěpánka -štíhlá osmiboká kamenná novogotická rozhledna - bývá nazývána královnou Jizerských hor. Udržovaná kamenná a cihlová rozhledna z roku 1892 se nachází na vrchu Hvězda ve Vilémovské vrchovině Krkonošských rozsoch. Byla postavena na základech původní stavby knížete Kamila Rohana z roku 1847. Od roku 1847 nese název Štěpánova výšina podle arcivévody Štěpána. Rozhledna je vysoká 20 m, z jejího vrchu je kruhový výhled na české i polské Jizerské hory a Krkonoše.