Tanvaldsko

Turistické informace

Turistické informace pro návštěvníky mikroregionu

Navigace:  Titulní stránka -> Turistické informace
Zpět

Stezkou zaniklých sklářských hutí

Harrachov / Turistické trasy, naučné stezky


Trasa vedoucí z Harrachova nás provede třemi osadami, jejichž někdejší rozvoj souvisel se sklářskou výrobou.

Průběh trasy: Harrachov, ČD – hraniční přechod – Orle – most na Jizeře, hraniční přechod – Jizerka – údolí Jizery – Údolí Naděje – Harrachov, ČD.

Délka trasy: 19 km.

Popis trasy: Náš výlet vede česko-polským pohraničím a prochází třemi osadami, jejichž někdejší rozvoj souvisel se sklářskou výrobou. Výchozím místem je harrachovská vlaková stanice, ze které pokračujeme vzhůru na hraniční přechod. Zde se můžeme vydat jak doprava po zelených značkách, tak doleva po neznačené cestě. V obou případech dojdeme za zhruba 1,5 hodiny do osady Orle. V letech 1754–1888 zde byla provozována sklářská huť. Místo, kde se nacházela, je dnes označeno a stojí vedle něho dřevená plastika skláře na kamenném podstavci. Současnost Orle je však ve znamení turistického ruchu. V létě i v zimě sem proudí turisté z celého hraničního trojmezí. Novinkou z minulého roku je v Orle model sluneční soustavy. Při cestě na Velkou Jizerou stojí kameny symbolizující jednotlivé planety, přičemž jejich vzdálenost je stanovena ve skutečném poměru.

Z Orle pokračujeme okolo nápadné skály Granicznik k hraničnímu mostu na Jizeře a poté vystoupáme k prvním chalupám Jizerky. Také tady se v minulosti vyrábělo sklo. První huť zde byla postavena v letech 1828–29 a druhá v roce 1867. Ačkoliv sklářská prosperita zde skončila již na počátku 20. století, zůstala zde do dnešní doby stát tzv. nová huť. Dnes v ní najdeme penzion. Při návštěvě Jizerky bychom neměli vynechat prohlídku nevelkého Muzea Jizerských hor.

Naše další cesta vede po červených značkách kolem hory Bukovec, odkud klesá do údolí Jizery. Poměrně jednotvárný úsek si můžeme zpestřit koupelí v Jizeře, která teče vlevo pod cestou. Zajímavou technickou památkou je železniční viadukt, pod nímž projdeme k rozcestníku, který nás nasměruje do samoty zvané Údolí Naděje. Také zde se v letech 1796-1884 tavilo a vyrábělo sklo. Mezi roky 1945-1958 bylo území na levém břehu Jizery součástí Polska. Mezistátní dohoda o územní směně umožnila provozování železnice až na harrachovské nádraží. Z Údolí Naděje k němu vystoupáme zhruba za půl hodiny.

autor: Otokar Simm