Tanvaldsko

Členské obce

Seznam členských obcí mikroregionu

Navigace:  Titulní stránka

Členské obce

Tanvald nahoru

znak-tanvaldTanvald i jeho městské části Šumburk a Žďár zasahují vysoko do protilehlých strání hlubokého údolí, sevřeného lesy Jizerských hor. Obec Tanvald vznikla již v 16. století při soutoku řek Kamenice a Desná z původní dřevařské osady. Jméno obce je převzaté z němčiny (die Tanne znamená německy jedle, Wald je les).

V roce 1895 byl Tanvald povýšen na městys, v červnu roku 1905 na město. V prvních letech 20. století se dočkal školy, okresního soudu i nové budovy radnice.

Současný Tanvald dnes tvoří Tanvald, Šumburk nad Desnou a Žďár. S téměř sedmi tisíci obyvateli zaujímá pozici přirozeného centra spádové oblasti na pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Celoročně je Tanvald připraven nabídnout co nejlepší podmínky všem návštěvníkům, milovníkům sportu a horské přírody, turistům z České republiky i zahraničí. Svojí polohou na spojnici cest Tanvald přímo vybízí k výpravám nejen do Jizerských hor, ale také do blízkých Krkonoš i Českého ráje.

Webové stránky: www.tanvald.cz


Harrachov nahoru

znak-harrachovDo Mikroregionu Tanvaldsko patří také Harrachov, jedno z nejvýznamnějších turistických center Krkonoš. Dělí se na čtyři místní části, které dříve bývaly samostatné – Rýžoviště, Harrachov, Nový Svět a Mýtiny. Spojeny v jednu jedinou obec byly v roce 1726. Městem se Harrachov stal v roce 1965.

Harrachov je známý díky svému areálu zimních sportů s osmi skokanskými můstky. Čtyři můstky jsou opatřeny umělou hmotou, takže umožňují skoky i v letní sezóně. Zvláštní pozornost zaslouží mamutí můstek, který umožňuje lety na lyžích do vzdálenosti více jak dvěstě metrů. Upravené běžecké tratě, lanovky a vleky nalezneme v samotném městě i v jeho okolí.

Webové stránky: www.harrachov.cz


 

Desná nahoru

znak-desnaOsada Desná byla založena při říčce Bílé Desné v roce 1691 hrabětem Albrechtem Maxmiliánem Desfoursem II. a po něm byla pojmenována Desfoursdorf. Horalé jí však začali podle říčky nazývat Dessendort. Dnešní podoba města vznikla spojením několika osad, z nichž nejvýznamnější jsou Desná – dnes Desná I, Potočná – dnes Desná II, Dolní Polubný a Černá Říčka – dnes Desná III. Kromě toho zahrnuje i bývalé osady Pustiny, Merklov, Novinu, Nýčovy Domky a Souš. Městský statut získala Desná roku 1968.

Webové stránky: www.mesto-desna.cz


Kořenov nahoru

Obec Kořenov vznikla v roce 1960 sloučením do té doby samostatných obcí Polubný a Příchovice a osad Rejdice a Jizerka. Jméno dostala podle místní části Kořenov (Wurzeldorf). Nejstarší písemná zmínka z této oblasti pochází z roku 1577, kdy byla založena první sklářská huť v osadě Rejdice. Obec protíná hranice Jizerských hor a Krkonoš. S rozlohou 55,56 km2 je největší horskou obcí v Čechách.

Původní zástavba se rozkládala na obou březích Kořenovského potoka, který přitéká zpod Štěpánky a vlévá se do Jizery, tzv. Horní Kořenov. Spodní část obce v údolí Jizery je nazývaná Dolní Kořenov. Její dominantou je bývalá Riedelova přádelna – dnes továrna Cutisin. Ke Kořenovu patří i Martinské údolí nazývané podle zdejšího poustevníka Martina , který po lesích sbíral byliny a léčil jimi horaly.

Webové stránky: www.korenov.cz


Velké Hamry nahoru

znak-hamryMěsto Velké Hamry se rozkládá na březích řeky Kamenice a na obou přilehlých kopcích. Jeho částí jsou osady „Hamrska“ (Velké Hamry II) a Bohdalovice. Dřívější pojmenování obce Hamersko (Velké Hamry II, jež byly původní obcí a starým střediskem) a název Dolení a Hoření Hamr pocházejí od železných hamrů, které zde stávaly pravděpodobně ve 13. a 14. století. Název Velké Hamry se užívá od roku 1914, kdy byly sloučeny osady Hoření a Dolení Hamr v jednu obec a ta byla v roce 1926 povýšena na městys. V roce 1947 byly k Velkým Hamrům připojeny osady Bohdalovice a Svárov, městem se Velké Hamry staly v roce 1968 a mají zejména textilní tradici. S výstavbou továrny na Svárově se začalo již v roce 1847.

Webové stránky: www.velke-hamry.cz


Plavy nahoru

znak-plavyObec v Krkonošském podhůří při úpatí Mikšovy hory byla založena roku 1627. Prvními obyvateli zde byly spolu s dřevaři a uhlíři, pálícími dřevené uhlí, také hutníci. Ve východních stráních mezi Velkými Hamry a Plavy se těžila ruda, z níž se zpracovávalo železo. Tavicí pece na železnou rudu a vodní hamry zde stávaly již v 1. polovině 14. století a místní názvy s hutními pracemi pravděpodobně souvisí. V Plavech se železná ruda plavila, tj. zbavovala se zbytečných zemitých příměsků. Jméno Plavy může také souviset s tím, že zde býval splav pro zadržování dříví plaveného z hor. Dříví se po Kamenici plavilo ještě ke konci 18. století. Roku 1854 se začíná pracovat v přádelně firmy J. Liebig a spol. na Mlýnskách. V roce 1908-9 byla postavena velká moderní železobetonová přádelna fy. F.Brůna na „Poříčí“. V roce 1921 se stává dřívější místní obec Plavy, patřící katastru držkovskému, samostatnou obcí.

Webové stránky: www.plavy.cz


Zlatá Olešnice nahoru

znak-olesniceJedno z nejstarších lidských sídel v nejjihovýchodnějším podhůří Jizerských hor, dál k severu už se prostíraly jenom lesy. Potok Zlatník, který ústí do Kamenice pod Navarovem, dělil obec na semilskou část na levém břehu a navarovskou na břehu pravém. Břehy potoka jsou lemovány olšemi, které daly obci název. První zmínky o obci jsou z roku 1033, kdy podle některých zpráv byl vybudován první křesťanský kostelík. Ke Zlaté Olešnici patří také osady Lhotka, Stanový a Navarov.

Obec náležela k panství navarovskému a osudy vesničky v minulosti souvisí s dějinami hradu Navarov. Obživou obyvatel bylo dříve převážně zemědělství, teprve později s rozvojem textilního a sklářského průmyslu začali lidé docházet za prací do okolních obcí. Počet obyvatel se ve 20. století neustále snižoval, trvale žijících obyvatel je zde dnes poměrně málo. Větší část domů slouží k rekreaci.

Webové stránky: www.zlata-olesnice.cz


Smržovka nahoru

znak-smrzovkaÚdolí Smržovského potoka a říčky Kamenice začalo být osidlováno v 1. polovině 16. století v souvislosti s kolonizací Jizerských hor. První zmínka o Smržovce pochází z roku 1568. Původní staročeské jméno je odvozeno od hub smržů, které zde hojně rostly. Obyvatelé si vzhledem k malému výnosu půdy museli přilepšovat na živobytí vykonáváním řemesel, především tkalcovstvím. Smržovka se stala díky velkému rozmachu v 17. a 18. století střediskem textilního a sklářského průmyslu, v 19. století již byla plně průmyslovou obcí s řadou továren a dílen. V roce 1868 byla povýšena na městys a 23. května 1905 se stala městem. Dnes žije bohatým kulturním, sportovním i společenským životem.

Webové stránky: www.smrzovka.cz


Jiřetín pod Bukovou nahoru

znak-jiretinNejstarší zmínka o osadě pochází z roku 1654. Rozkládá se na východním úpatí Bukové hory na lučnatých svazích, které se zvedají z údolí řeky Kamenice. Jméno má patrně po prvním osadníkovi Georgu Krezczingerovi (Georgthal, česky Jiřetín). Od roku 1850 byl Jiřetín formálně přičleněn ke Smržovce, samosprávnou obcí se stal až roku 1992.

Dominantou Jiřetína je dnes komplex průmyslových staveb továrny na výrobu dřevěných hraček a hudebních nástrojů. Jejím zakladatelem byl Johann Schowanek. První továrnu začal budovat v roce 1906 a na strojích, převážně vlastní konstrukce, zahájil výrobu v roce 1908. Podnik velmi dobře prosperoval i v době světové hospodářské krize. Johann Schowanek zemřel v roce 1934 ve věku 67 let a je pochován na hřbitově v Albrechticích v mohutném mauzoleu s kopulí, které nechal postavit syn tohoto neobyčejně schopného podnikatele.

Po druhé světové válce pokračovala výroba pod firemním názvem TOFA. Továrna stále vyrábí kromě hraček také soustružené korálky ze dřeva, dřevěné knoflíky, dřevěné přezky a spony, vánoční ozdoby, modely lodí a letadel atd., dnes pod názvem DETOA.

Webové stránky: www.jiretinpb.cz


Albrechtice v Jizerských horách nahoru

znak-albrechticeObec byla založena v roce 1670 a pojmenována po majiteli panství Albrechtu Desfoursovi, lidově však byla nazývána Lichtenberk, tedy Světlá hora. První obyvatelé se totiž usazovali ve vyšších polohách na svazích Světlé hory a Špičáku a teprve odtud se osídlení šířilo dolů do údolí. Vzniklo zde mnoho domácích brusíren skla poháněných potůčky, s jejichž vodou se pečlivě hospodařilo. Připomíná to řada staveb lidové architektury v zářezech několika potoků, tekoucích do Kamenice.

Webové stránky: www.albrechtice-jh.cz


Josefův Důl nahoru

znak-josefuvdulObec byla založena roku 1701 a nazvána podle syna majitele Karla Josefa Desfourse. Místo má starou sklářskou tradici. Od konce 17. století do roku 1910 tady stála slavná Zenknerova huť. Náhradou za ni byla postavena Kamenická huť, která stojí dodnes, v roce 1904 postavila firma Karl Riedel další, tzv. Maxovskou huť. Dnes má obec převážně rekreační charakter.

Webové stránky: www.josefuvdul.eu


Zásada nahoru

znak-zasadaMěstys Zásada se nachází v nadmořské výšce 550 m. Obec byla založena rodem Čuchů v 1.polovině 14.století. Součástí Zásady je i výše položená osada Zbytky. K historickým památkám patří barokní kaple svatého Prokopa založená roku 1749, budova staré školy a socha svatého Jana Nepomuckého. Je zde možno najít krásnou krajinu příjemné ubytování v místních penzionech a v zimním období udržované běžecké tratě.

Webové stránky: www.zasada.cz