Jsou dva důvody pro konání této akce právě na Krásné. Věhlasný doktor Kittel se jmenoval JAN a svou mimořádnou léčebnou sílu čerpal z přírody. Velmi věřil léčivým bylinám. Dbal, aby jich měl stále dost v zásobě, protože žádné léky prý nedokáží to, co ty, které vyrostly v přírodní lékárně. „Ze země vyšly“, říkal, „a z té vychází vždy to nejlepší.“ Lidé věřili, že byliny, nasbírané právě o svatojánské noci, mají kouzelnou moc.
PROGRAM
Pátek 24.6.
20.45 sraz poutníků - s ohníčky ve svítilnách, lucernách a lampionech - u kostela sv. Archanděla Michaela ve Smržovce
21.00 odchod na Krásnou, délka 6 km
od 22.00 oheň před muzeem, prohlídky muzea při svíčkách
od 23.00 povídání o tradici: Svatojánská noc - svatojánské ohně - bludičky a divoženky - čarovné koření - Svatojánský chlebíček
24.00 půlnoční meditace a uzavření muzea
Sobota 25.6.
10.00-18.00 otevírací doba Kittelova muzea
12.00-18.00 výtvarné dílny před muzeem pro děti i dospělé, poznávání bylin a květin – vše inspirováno čarovným bejlím
Neděle 26.6.
10.00-18.00 otevírací doba Kittelova muzea
12.00-18.00 výtvarné dílny před muzeem pro děti i dospělé, poznávání bylin a květin - vše inspirováno čarovným bejlím
Akce se koná za každého počasí.
Svátek předního křesťanského světce Jana Křtitele („předchůdce“ Krista či „ohlašovatele jeho příchodu“), který žil v první polovině 1. století, se slaví 24. června už od 5. století. Naši předkové památku Jana Křtitele uctívali. V českých zemích byla silně zakořeněna tradice svatojánských obyčejů, které měly vyvolat magickou ochranu úrody i její povzbuzení k většímu výnosu. S tím souvisí i pálení svatojánských ohňů. Významnost tohoto dne bezpochyby souvisí s letním slunovratem 21. června, kdy je nejdelší den (více než 16 hodin) a nejkratší noc (necelých 8 hodin). O tom, jak si toho lidé dobře všimli, svědčí i lidové pranostiky „O svatém Janu Křtiteli noc se na prahu prosedí“ nebo „Na svatého Jána noc nebývá žádná“. Jak to ale s tou nocí opravdu je, když víme, že „bílé noci“ se tou dobou vyskytují jen ve vyšších zeměpisných šířkách?
Něco pro pragmatiky: Občanský soumrak je doba mezi západem (popř. ráno východem) slunce a časem, kdy lze ještě na volném prostranství číst zřetelný tisk a konat venkovní práce, tj. do okamžiku, než slunce klesne 6º30´ pod obzor. Na Jana trvá při bezoblačném počasí přibližně 45 minut po západu a stejnou dobu před východem slunce. Tím se nám svatojánská noc zkracuje celkem o 1 ½ hodiny na pouhé 6 ½ hodiny. Astronomický soumrak je pak ohraničen okamžikem, kdy je slunce 18º pod obzorem, tedy časem, kdy se po západu slunce na obloze objevují slabší hvězdy (analogicky pak ráno, kdy před východem slunce slabší hvězdy mizí). U nás, tj. zhruba na 50º severní zeměpisné šířky, od 1.6. do 12.7. astronomický soumrak vůbec nenastává. V tomto smyslu pak skutečně „na Jána noc žádná“, jak tvrdí pranostika.
A pro milovníky tradic: V noci na sv. Jana chodily kořenářky sbírat „čarodějné kvítí“, protože v tento čas „celá příroda se člověčenstvu otevírá a svou čarovnou mocí k službě se nabízí“. Nejlépe byl na tom ten, kdo o půlnoci našel zlatě kvetoucí kapradí. Věřilo se, že tomu pak „ve všem, cokoli jen počne, pokvete. Na byliny ale nechodily jenom kořenářky. Chtěla-li mladá dívka vědět, který mládec je její vyvolený, musela navečer svatojánské noci bez toho, aniž by promluvila nebo se ohlédla, natrhat devatero kvítí (kopretina, růže, smolnička, chrpa, rozchodníček, čičmudíček, mateřídouška, fialka a zvonek) a dát si je pod hlavu pod polštář. Vyvolený mládenec se pak zjevil v jejím snu.
Že nevíte, co je „čičmudíček“? O Svatojánském víkendu na Krásné máte šanci se to dozvědět!
svatojan.víkend.pdf