Tanvaldsko

Sepětí člověka s přírodou bylo pro život na Tanvaldsku vždy určující. Překotný rozvoj zdejšího strojírenského, textilního a sklářského průmyslu v 19. století umožnilo právě přírodní bohatství. Příroda však pro prosperitu města neztratila svůj význam ani dnes. Právě díky ní se město stále více soustředí na rozvoj aktivit v cestovním ruchu. S vyhlídkou Špička získává Tanvald další atraktivní turistický cíl.

„Chtěli jsme vybudovat stavbu, která dokonale splyne s okolní přírodou, ale přitom nabídne nový pohled na to, jak může vypadat moderní rozhledna. Vyhlídka Špička je pro nás symbolem úcty ke zdejší přírodě a současně poctou člověku, který dokáže přetvořit ocel v umělecké dílo,“ říká Vladimír Vyhnálek, starosta města Tanvaldu, jež je investorem stavby.

Tanvaldští proto dali prostor neotřelému návrhu mladých tvůrců z libereckého studia Mjölk architekti. Špička se tak stala součástí cyklu pěti rozhleden a vyhlídek, které liberečtí architekti realizovali za posledních deset let mimo jiné na Božím Daru, v Heřmanicích či v Rokytnici nad Jizerou. „Realizace staveb ve volné krajině je samostatná architektonická disciplína. Jejich zkoumání je jedním z velkých témat našeho studia,“ říká Jan Mach, jeden z autorů vyhlídky Špička.

„Věděli jsme, že chceme navrhnout něco, co nejde jednoduše označit za rozhlednu. Neměla to být věž se schodištěm, ale spíš výtvarné dotvoření skály. Více než stavbě se měla podobat přírodním fenoménům, jako jsou kapka vody nebo mrak,“ vysvětluje Mach a přiznává, že jednou z inspirací pro jedinečný design rozhledny byla také sportovní historie Malého Špičáku. Vyhlídka totiž stojí v místech, kde dříve začínala tanvaldská bobová dráha. Právě estetika tohoto odvážného sportu, při němž se lesem po zakroucené dráze míhají barevné skořepiny bobů, ovlivnila i tvar vyhlídky. Nejvýraznějším prvkem nové stavby je lesklé břicho vyhlídkové plošiny, vytvořené z laminátové skořepiny potažené zrcadlovou fólií, v níž se odráží okolní žula, stromy i návštěvníci.

„Cílem návrhu bylo vytvořit drobnou, ale výraznou architekturu. Stojí na pozadí hustých lesů, mlhy, mraků a kopců. Pracuje s měřítkem mravenců, ale i celých krajin a jediný opravdový a trvalý kontext je hvězdné nebe. Stavba není nijak velká, nad skálou je vyhlídková plošina vyvýšená jen o tři metry. Konstrukce stavby je koncipována jako ocelová trojnožka. Dvě nohy jsou krátké a stojí na vrcholu skály, jedna dlouhá noha pak sešlapuje z vrcholu na balvan pod skálou. Chtěli jsme se stavbou skály dotknout co nejméně, proto má minimální počet nohou, které zajistí stabilitu,“ popisuje Jan Mach.

Vyhlídka tu bude desítky let a navštíví ji tisíce lidi, ale každý si odnese jiný pocit pomíjivosti.

K vyhlídce Špička se turisté dostanou z rozcestí v jižním sedle Špičáku. Z centra Tanvaldu je sem přivede modrá turistická značka Tanvaldského okruhu, která vede proti proudu Kamenice přes Horní Tanvald do Albrechtic v Jizerských horách, nebo z opačného směru zelená značka přes Tanvald-Žďár, po níž je možné se vydat od železniční stanice Tanvald.